Žila jsem běžný život s vědomím, že něco nadpřirozeného je. Spirituální svět s běžným běžel v cyklu, stejně jako fáze měsíce. Střídali se fáze kdy se nic nedělo s fází, kdy kolem mě ,, strašidlo “… Když už ve mě paranormální aktivity vyvolávali strach, dokázala jsem je utlumit pouze tím, že jsem jim přestala věnovat pozornost. Ale touha po adrenalinu z prožívání neobvyklých jevů, jako by mě vyloženě táhla zpět. Nedalo se to ovládnout a za nedlouho jsem opět poskytla dostatek prostoru své intuici.

Pamatuji si na intenzivní pocit, že svět není takový, jaký je nám prezentován. Těch otázek bylo tolik, nejhorší bylo, že jsem je nedokázala ani zformovat, natož vyslovit. Ignorovala jsem to a žila život plný grafů, čísel, logického a analytického uvažování. Dokonce i při porodu jsem sledovala čísla na monitorovacím zařízení a děsila se jakých bolestí se ještě dočkám, když už teď to bolí a monitor ukazuje celkem nízká čísla. Více jsem věřila stroji, než vlastnímu tělu…

Ale právě těhotenství a následné rodičovství pro mě bylo klíčové. Do mého racionálního světa s hlodajícím červíkem vstoupila dula. Téměř za 5 minut 12 se v mém životě objevil člověk, který mě probral a ukázal mi, že to co uvnitř sebe cítím je skutečné. Jinak bych asi své vnitřní volání brzy popřela.

Má nedůvěra sama k sobě s postojem že předci nejsem nijak výjimečná byla ovšem příliš silná. Ve všem jsem hledala vědu, potřebovala data a fyzické důkazy, na což se v duchovním světě příliš nehraje…

Bůh to se mnou ale nevzal
K cestě do mého nitra mi dopomohl skrze výchovu dcerky. Já osobně nikdy nechtěla jednat nespravedlivě. Možná i díky šikaně kterou jsem zažívala ve školních letech, možná i díky tomu, že mě má matka opustila, když mi nebyl ani rok a samozřejmě díky všem okolnostem ať už příjemným či nepříjemným jsem byla člověkem, který nechtěl nikdy nikomu ublížit, natož nespravedlivě! Ale jak vychovat dítě, když nemám vlastně páku trestu? Přihlásila jsem se do kurzu, přečetla několik knih a po dvou, třech letech zjistila, že se mi vědomosti ohledně výchovy začínají plnit a nepřichází žádné nové.

Toto mě připravilo k mé osobní duchovní cestě. Přestup byl samozřejmě plynulý a najednou jsem zjistila, že už umím naslouchat sama sobě, respekt je pro mě přirozený, ukotvili se ve mě další mé malé já a já se vydávala čím dál hlouběji do svého nitra, zároveň jsem se ale čím dál více napojovala na celé Universum. Už jsem nepotřebovala grafy a čísla. Už jsem věřila sama sobě, cítila jsem a to mi stačilo. Už jsem totiž nepotřebovala obhajovat své názory fyzicky nepopiratelnými důkazy.

Ale právě v tu dobu mi najednou tato data začala chodit Bůh má opravdu smysl pro humor
Najednou jsem pochopila že vibrace mají frekvence v jednotkách hertzech, energie je měřitelná. Jak vypadá jemnohmotné tělo a že čakry a meridiány jsou skutečné a k čemu slouží. Viděla nespočet zachycených a zdokumentovaných paranormálních aktivit vyhodnocených v číslech. Vlastně mi bylo dáno vše, co jsem v minulosti potřebovala. Touha po analytice byla naplněna

A tak svůj duchovní život rozvíjím dál. Knihy, videa, články, zasvěcení do Reiki i vlastní techniky napodobující ty světové. Řešení životních situací a postojů. Cítím touhu tvořit. Mou touhou a posláním je provázet druhé. Zatím nenacházím efektivní způsob, jak si klienty přitáhnout do života a učinit z toho vlastní živobytí v nabídce ale nějaké služby jsou vše je jak má být a já věřím procesu

Uvědomuji si sílu jednoty a našla způsob, jak jí využívat k nejvyššímu dobru. Proto vznikl celý projekt z nevědomí DoVědomí.cz na kterém dle svých možností pracuji, jak nejlépe umím.

Tvořím si svou budoucnost a nabízím své myšlenky a postoje druhým ve víře, že pro někoho budou užitečné

Jestliže to tak cítíte, ráda své vědomosti předám i vám

Posledních sto let vycházejí z univerzit miliony absolventů s vymytými mozky, kteří jsou přesvědčeni, že spiritualita je buď záležitostí osobního a soukromého života, nebo je to čirý “blábol”. Tento mainstreamový pohled ignoroval vědce minulosti i současnosti, kteří mezi vědou a spiritualitou nevidí žádnou dichotomii.

Holistická věda

Významný německý básník a vědec Johann Wolfgang von Goethe pracoval v hlubokém vědeckém duchu. Ve svých knihách Proměny rostlin a Teorie barev zpochybnil úzký a lineární pohled na vědu.

Svým fenomenologickým chápáním přírody vyložil vzájemně provázanější, cyklickou a holistickou vědu. Goethova idealistická a duchovní věda však byla studenty přírodních věd na většině univerzit opomíjena. Byl oceňován jako velký básník, ale ne jako vědec!

Totéž platí o Leonardu da Vincim. Všichni ho považují za velkého umělce, ale málokdo ho uznává jako vědce.

Naše současná věda o komplexitě a systémovém myšlení však nachází své kořeny v Leonardově díle, protože se zabýval živými formami, a proto přijal vědu o kvalitě i kvantitě. Ve chvíli, kdy pomyslíme na vědu o kvalitě, vybaví se nám slovo “spiritualita”.

Albert Einstein byl také duchovní vědec. Říkal: “Einstein je člověk, který se zabývá věděním: “Každý, kdo se vážně zabývá vědou, se přesvědčí, že v zákonech vesmíru se projevuje duch, před nímž se my lidé se svými skromnými schopnostmi musíme cítit pokorní.”

Einstein respektoval náboženský rozměr lidské zkušenosti. Říkal: “Všichni lidé, kteří mají zájem na tom, aby se jejich život stal skutečností, se musí naučit, že je to pravda: “Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé.” Einstein nemluvil o institucionalizovaných a organizovaných náboženských zařízeních – mluvil o náboženské zkušenosti, která se vymyká měření.

Spojení spirituality a vědy pomůže sblížit smysl a měření. Tyto dvě oblasti by neměly být roztříštěné nebo oddělené.

Pocit neprojeveného úžasu a zvědavosti a pocit intuice a inspirace existují dříve, než dojde k empirickému poznání prostřednictvím experimentů, důkazů a důkazů, které umožní vytvořit vědeckou hypotézu a teorii.

Odmítat tuto neprojevenou intuici nebo inspiraci, jak to dělají někteří materialističtí vědci, je velká hloupost.

Slovo “duch” znamená jednoduše “dech” nebo “vítr”. Vítr nevidíme, nemůžeme se ho dotknout ani ho změřit, ale můžeme ho cítit. Stejně jako větrem se pohybují stromy, duchem se pohybují i lidé. Dech nebo vítr je neviditelná a jemná síla, která umožňuje život. Viditelné je udržováno neviditelným.

Duchovní vedení

Vnější a hmotná realita je držena pohromadě silou vnitřní a duchovní reality. Uznávat jednu a popírat druhou je jako chtít, aby pták létal jen jedním křídlem.

Realita celistvosti se skládá ze dvou vzájemně propojených aspektů. Číňané ji nazývali harmonií jin a jang. Indové ji nazývali rovnováhou Šivy a Šakti: pozitivní a negativní, temné a světlé, ticho a řeč, prázdnota a plnost, duch a hmota, neprojevené a projevené jsou součástí jednoho celku.

Spojení vědy a spirituality má velmi praktický účel. Věda bez spirituality může snadno ztratit etickou, morální a hodnotovou perspektivu.

Vědci bez duchovního vedení se mohou zabývat vynalézáním jaderných bomb a dalších válečných zbraní, genetickým inženýrstvím, umělou inteligencí, továrními chovy, kde jsou zvířata chována v krutých podmínkách, a technologiemi, které vytvářejí odpad, znečišťují a ničí přírodu.

Věda bez vedení duchovními hodnotami vytvořila mnoho problémů, kterým dnes svět čelí. Věda sama o sobě není neškodná, bezhodnotová ani neutrální. Proto věda potřebuje pomocnou ruku duchovní moudrosti, aby si zachovala svou integritu a upravila svou moc. Bez duchovní moudrosti může být věda nebezpečná. Duchovnost dává vědě smysl, hodnotu a cíl.

Náboženská výlučnost

Stejně jako věda potřebuje spiritualitu, potřebuje spiritualita vědu. Bez vědy se spiritualita může snadno a rychle změnit ve slepou víru, dogmatismus, sektářství a fundamentalismus.

Nevědecky smýšlející lidé mohou tvrdit: “Můj bůh je jediný pravý a já mám pravdu. Všichni se musí obrátit na mou pravdu.”

Tato úzká náboženská výlučnost vede k válkám, konfliktům, terorismu a rozdělení. Věda nám pomáhá udržovat naši mysl otevřenou, abychom mohli hledat pravdu a jednat ve prospěch celého lidstva a pro dobro všech živých bytostí, lidských i jiných než lidských.

Chceme žít roztříštěně, buď jako materialisté zavrhující subjektivní rozměr duchovní moudrosti, nebo jako duchovní hledači znevažující objektivní svět vědeckých objevů?

Volba je na nás. Já si vybírám, že budu přijímat spiritualitu s vědeckou myslí. Věda a spiritualita jsou pro mě vzájemně se doplňující části celku.

zdroj: theecologist.org

” Elektromagnetická pole vytvářená napájecími systémy, telekomunikacemi, spotřebiči, počítači a dalšími technologiemi produkovanými lidmi jsou extrémně silná a v některých případech jsou spojována se zvýšeným výskytem rakoviny, srdečních chorob, depresí a dalších onemocnění. Bylo zdokumentováno, že vystavení silným elektromagnetickým polím v obytných oblastech a při výkonu některých povolání významně zvyšuje výskyt nebo riziko uvedených onemocnění. Bylo zjištěno, že určité skupiny osob, jako jsou starší lidé, děti, těhotné ženy a slabí lidé, jsou na nepříznivé účinky těchto polí citlivější nebo náchylnější než ostatní populace. (Jak už to u výzkumů bývá, existují protichůdné názory na existenci nebo rozsah těchto nepříznivých účinků.) “

Vědeckými experimenty bylo prokázáno, že naladění na 7,83 Hz, což je vlastní magnetická frekvence planety, přináší lidem výhody, jako je lepší učení/paměť, omlazení těla, rovnováha, lepší odolnost vůči stresu, kontrola mysli a uzemnění. Na druhé straně byly provedeny experimenty, při nichž byla Schumannova rezonance, působení frekvence 7,83 Hz, z prostředí jedinců odstraněna. Pokusné osoby hlásily migrény, emoční potíže a další zdravotní problémy. To ukazuje, jak důležité je být v souladu s magnetickou frekvencí Země.

zdroj: www.drskinhealth.com

Slavná věta Carla Sagana: “Jsme stvořeni z hvězdné hmoty, jsme způsob, jakým vesmír poznává sám sebe” není jen hyperbolou nebo dokonce teorií. Studie z roku 2017 ukázala, že šest nejběžnějších prvků života na Zemi – uhlík, vodík, dusík, kyslík, síra a fosfor – se nachází ve hvězdách.

Tato myšlenka byla hnacím motorem pro nespočet astronomů, včetně přispěvatele Gaia News Marca Dantonia.

“Carl Sagan byl můj oblíbený astronom a slyšel jsem ho, když to řekl poprvé: ‘Jsme stvořeni z hvězdných látek,’ řekl Dantonio. “Ten člověk měl naprostou pravdu. Všechno, z čeho jste vyrobeni, každý atom ve vašem těle, každý atom v místnosti kolem vás, každá věc na této planetě byla kdysi vyrobena při milionech a milionech a milionech stupňů v srdci hvězdy. A co dělají? Když skončí svůj život, explodují, protože jim dojde palivo. Ta hmota z hvězdy vyletí a kam se poděje? Všude, rozletí se všemi směry. Existuje tolik bilionů, bilionů a bilionů mohutných supernov, že vesmír je posetý jejich úlomky a jejich úlomky jsou shodou okolností mnohé prvky z naší periodické tabulky.”

Pokud všichni pocházíme ze stejného zdroje, jaké to má důsledky nejen pro lidstvo, ale i pro planetu?

“Pokud jde o bytosti na této planetě, každý tvor na této planetě, včetně samotné Země a všech planet v naší sluneční soustavě, všech měsíců, jsou doslova všichni propojeni, protože byli stvořeni ze stejné sluneční mlhoviny. V podstatě jsme všichni rodina,” řekl Dantonio.

Jak se toto fyzické, hmatatelné spojení napříč vším v našem vesmíru promítá do našeho kolektivního vědomí?

“Už jste někdy byli v místnosti, seděli jste a vzpomněli jste si na někoho, s kým jste deset let nemluvili, a v tu chvíli vám zavolal?” řekl Dantonio. zeptal se Dantonio. “No, mluvil jsem o tom na konferenci, zmínil jsem se o tom na pódiu a úplně první věc, kterou jsem řekl, byla: ‘Kolika z vás se to stalo? Každá ruka šla nahoru a všichni se samozřejmě začali smát. Je to náhoda? Věda má tendenci vám říkat, že to tak je, ale já si to nemyslím. Myslím, že jde o něco, čemu se říká kvantové propletení, ale na vyšší úrovni. Já tomu říkám ‘mozková’ úroveň.”

“No, naše mozky byly vyrobeny ze všech prvků vytvořených sluneční mlhovinou tady v této oblasti vesmíru, a možná, že existuje souvislost s životem obecně, když vznikl na stejném místě stejným způsobem. Možná vypadáme jinak, možná jsme jiní – velmi jiní -, ale možná máme také toto spojení, velmi primitivní evoluční spojení, které sahá až na počátek. Nebyl bych dost arogantní, nikdy bych nebyl tak arogantní a neřekl bych, že se to nemůže stát. Nemůžete říct, že něco, co ještě nemůžete prozkoumat, se nemůže stát. Musíte prostě říct: ‘Je to zajímavá myšlenka a možná je to pravda, jen potřebujeme další výzkum,'” řekl.

Co by lidé měli vzít v úvahu, když přemýšlíme o tom, že všechny bytosti na Zemi, a dokonce i naše sluneční soustava, jsou z hvězdné hmoty?

“Znamená to, že jsme všichni jeden druh, který je založen na stejné chemii,” řekl Dantonio. “Přinejmenším to znamená, že bychom všichni měli být různými způsoby pohromadě; měli bychom se všichni takříkajíc setkávat. Tyto mysli se mimochodem zrodily z tohoto bouřlivého vesmírného počátku v srdci hvězdy. Takže si myslím, že když jdeme kupředu, měli bychom vzít v úvahu, že vše, čím jsme, pochází ze všeho, čím jsme byli, a pochází ze všeho, z čeho jsme byli stvořeni.”

V dobách, které nás rozdělují, je důležité si uvědomit, že všichni pocházíme ze stejného místa a jsme si více podobní než rozdílní.

zdroj: www.gaia.com

Nadpřirozené setkání
Messing se narodil 10. září 1899 v židovské vesnici nedaleko Varšavy v Polsku. Jeho rodiče byli oba horlivě věřící Židé a i v chudobě dokázali přísně dodržovat své náboženství. Náboženská atmosféra v rodině učinila malého Messinga mimořádně zbožným.

V šesti letech Messing navštěvoval židovskou základní školu. Měl vynikající paměť a uměl dobře odříkávat dlouhé texty z Písma. Tento jedinečný talent upoutal pozornost židovského rabína, který se rozhodl poslat ho na další studium do židovského semináře a vyškolit ho na rabína. Messingovi zbožní židovští rodiče byli nadšeni. Messing však nebyl vůbec nadšený z budoucnosti, kdy bude jako duchovní nosit černý hábit. Když absolvoval náboženskou školu, odmítl jít do semináře. Messing a jeho rodina se kvůli tomu ostře pohádali.

Hned po hádce se stalo něco zvláštního. Jednoho dne Messingův otec požádal, aby si v obchodě koupil krabičku cigaret. Byla noc, Messing šel potmě na verandu. Najednou se na schodech objevil obr v bílém hábitu.

Messing řekl: “Viděl jsem jeho vousy, tvář s širokými lícními kostmi a pár neobyčejně pronikavých očí… ‘Posel’ nebes zvedl ruce v širokých rukávech k nebi. “

“Posel” mu řekl: “Mé dítě! Bůh mě poslal, abych k tobě přišel… abych ti předpověděl budoucnost, a ty musíš splnit svou povinnost vůči Bohu…”

Zvuk se podobal hromovému řevu. Poté, co to uslyšel, padl nervózní chlapec na zem a omdlel. Když se probral, uviděl své rodiče, jak nahlas čtou modlitbu.

Messingovi bylo v té době teprve devět let a neměl jasno o věcech mimo tento svět. Po této nadpřirozené příhodě se malý Messing už nebránil semináři, uposlechl domluvy rodičů a odešel do jiného města, aby se stal studentem židovského semináře.

Věci se však vyvíjely nepředvídatelně. O dva roky později, právě když si lidé mysleli, že se Messing v budoucnu stane rabínem, se trajektorie jeho života obrátila.

Jednou se stalo, že Messing byl v modlitebně a potkal bezdomovce. Tento člověk byl velmi podobný obrovi v bílém rouchu, kterého viděl předtím. Messing byl opět v šoku, ale tentokrát neomdlel, ale v srdci měl hluboké pochybnosti o svých rodičích a náboženství. Když byl mladý, měl podezření, že do semináře přišel studovat proto, že ho podvedl bezdomovec. Tato zpochybňující myšlenka prudce zasáhla jeho mysl.

Jednoho dne se nakonec vzbouřil. Chtěl utéct a opustit seminář. Aby získal “prostředky” na útěk, ukradl peníze darované židovskými věřícími. Pak seděl sám v modlitebně, samozřejmě ne proto, aby se modlil nebo činil pokání, ale aby počítal peníze. To byla jedna z mála špatných věcí, které udělal, co si pamatuje. Rozhodl se, že z tohoto prostředí unikne.

Začátek něčeho nadpřirozeného
Messing, který utíkal, nastoupil do vlaku a schoval se pod lavici, aby se vyhnul průvodčímu, který kontroloval jízdenky. Unavený a ospalý brzy usnul, protože vlak se otřásal. Největší starost mu však přesto přišla. Navzdory tlumenému světlu ve vagonu si ho průvodčí všiml a zeptal se: “Kde máte jízdenku?”

Nervózní Messing popadl na zemi malý kousek útržku novin a podal ho průvodčímu. Se silnou touhou v srdci se modlil k Bohu o pomoc a dovolil průvodčímu, aby útržek papíru považoval za jízdenku. Výsledkem bylo, že průvodčí si “jízdenku” pozorně prohlédl, pak do ní vážně prorazil díru, čímž dal najevo, že kontrola jízdenky byla ukončena, a pak Messingovi makulaturu vrátil. Průvodčí se na hubeného chlapce zmateně podíval. Když měl “jízdenku”, proč se schovával pod lavicí? Vždyť ve voze jsou stále volná místa! Průvodčí Messingovi laskavě sdělil, že vlak přijede do Berlína za dvě hodiny.

To byl Messingův první projev nadpřirozených schopností v životě, zážitek, na který nikdy nezapomene. V budoucnu Messing uprchl do bývalého Sovětského svazu a při různých příležitostech se o tom mnohokrát zmínil. Přestože se nacházel v komunistickém táboře, kam pronikla evoluční teorie a ateismus, díky záznamům v televizi, novinách a knihách se tato událost stala zajímavou skutečností, o které ví téměř každý.

Tímto vlakem do Berlína skončilo Messingovo dětství. V jeho očích byl Berlín před válkou obrovským městem plným lidí a hlasitých zvuků.
Aby vyřešil problém s jídlem a ošacením, pracoval Messing jako expediční jezdec, který nosil věci, myl nádobí, leštil boty atd. Bylo to velmi těžké období jeho života. Protože měl v té době často hlad, cítil se obzvlášť blaženě, když dostal kousek chleba.

Vzkříšení ze smrti
Pět měsíců po příjezdu do Berlína se Messing zhroutil na mostě kvůli hladu. Lidé nemohli cítit jeho puls ani slyšet tlukot srdce a jeho tělo bylo studené. Lidé si mysleli, že je Messing mrtvý, a poslali ho do márnice.

Třetí den po Messingově “smrti” přišel jeho “tělo” prohlédnout známý německý psychiatr doktor Abel, ale nečekaně zjistil, že má stále slabý a neuchopitelný puls, a tak ho probudil.

Doktor Abel naučil Messinga věřit v sebe sama, věřit v sílu a povzbuzoval ho, aby dělal, co chce. Abel a psychiatr profesor Schmidt Messinga vycvičili a provedli s ním řadu experimentů. Postupně se Messing naučil přesně oddělovat “hlas”, tedy vybírat si z mnoha myšlenek, které se v mysli každého člověka generují, ten “hlas”, který potřebuje slyšet.

Aby si Messing ověřil, zda jsou jeho schopnosti čtení myšlenek správné, chodil na trh v Berlíně a procházel kolem pultů obchodů. Jako rádio poslouchal hlasy těchto prodavačů. Jednou například zaslechl hlas majitele obchodu. Messing se mu podíval do očí a řekl: “Nebojte se, vaše dcera nezapomene podojit krávy a nakrmit prasata. Je sice ještě mladá, ale je silná a chytrá…” “A co?” zeptal se. Majitel obchodu byl chvíli zaražený, pak vykřikl, v tu chvíli Messing věděl, že přečetl majitelovy myšlenky správně .

Za více než dva roky výcviku naučil doktor Abel Messinga také používat ovládání mysli k přenosu bolesti. Například při bodnutí jehlou do hrudníku a krku naučil Messinga přenést bolest jinam, aby Messing sám žádnou bolest necítil.

Magická schopnost “ovládat život a smrt”
Doktor Abel seznámil Messinga s manažerem, panem Zellmeisterem, a od té doby se vydal na hereckou dráhu. Měl jednoduchý úkol – a to hrát mrtvého v křišťálové rakvi. Dokázal se ovládnout a upadnout do hlubokého, hlubokého spánku a tři dny se udržet v naprostém klidu. Tři dny v týdnu se Messing volně pohyboval na hranici života a smrti. Brzy si vysloužil titul “zázračný chlapec”.

Touto prací si Messing vydělával pět německých marek denně. Pro teenagery, kteří byli zvyklí hladovět, to bylo značné bohatství. Nejenže mohl žít samostatně, ale mohl také pomáhat svým rodičům. Poslal tedy rodičům dopis a vyprávěl jim o své situaci.

Magické schopnosti, které Messing měl, jako například schopnost ovládat funkce vlastního těla včetně tlukotu srdce a vnitřních orgánů, byly mezi indickými jogíny také poměrně běžné.

V roce 1935 se francouzská kardioložka Therese. Brosse, testovala v terénu pomocí ručního elektrokardiografu. Poté, co indický jogín vstoupil do meditace, začali ho odborníci testovat. Necítil puls ani neslyšel tlukot srdce a elektrokardiogram ukazoval přímku. Přístroje ukázaly, že jeho srdce přestalo bít, ale byl naživu.

V roce 1961 tři jogíni tvrdili, že jsou schopni sami zvládnout zástavu srdce. Lékaři v Novém Dillí je pozorovali a výsledky ukázaly, že se jim zastavil puls, krevní tlak i srdeční ozvy a pouze elektrokardiogram ukazoval normální křivku.

Jogín jménem Satjamurti v Indii byl na 8 dní pohřben v uzavřené jámě, kde probíhalo monitorování EKG a další experimenty různého typu. Dvacet devět hodin poté, co jogín vstoupil do jámy, ukazoval elektrokardiogram přímku.

Tato přímka pokračovala až do rána osmého dne a půl hodiny před otevřením jámy se signál proudu stále zvyšoval. Vyšetřovatelé očekávali příznaky bradykardie a ischemie myokardu, které se během testování neobjevily. Během osmi dnů, kdy byl Satjamurti v jámě, byl ve velmi hlubokém a intenzivním stavu meditace. To znamená, že tělesné funkce se zcela zastavily, zastavila se srdeční frekvence, metabolismus i krevní oběh, a přesto bylo možné tělesné funkce udržet.

Soudě podle jeho vyprávění, ve dvacátých a třicátých letech 20. století poté, co jogíni upadli do hluboké meditace, nebyly případy ovládání tělesných funkcí ojedinělými případy. V Messingových spisech nelze nalézt důkazy o tom, zda meditaci praktikoval, či nikoli, ale pravděpodobně tomuto typu jógy nerozuměl, přinejmenším když mu bylo 15 let a živil se “hraním na mrtvého”. Messingovy různé mimořádné jevy přitahovaly pozornost mnoha badatelů a odborníků.

zdroj: https://vibrantdot.co