1. Úvod do duchovního aspektu mysli
Duchovní stránka mysli je aspekt, který je důležitý pro plné pochopení toho, proč mohou různí lidé reagovat na stejnou situaci různým způsobem. To, jak lidé reagují na situace, může být někdy v rozporu s jejich osobností. To je koncept, který současná psychiatrie nezná, což omezuje její účinnost člověku skutečně pomoci.
2. Minulé životy ovlivňují podvědomí a osobnost.
Jak tedy ovlivňuje mysl duchovní rozměr?
Člověk se skládá z mnoha aspektů. Jsou to fyzické tělo, vitální energie, mysl, intelekt, jemnohmotné tělo a duše. Duše je Boží princip, který je přítomen v každém člověku. Mysl je sídlem našich pocitů, emocí a tužeb a je jedním z nejsilnějších činitelů ovlivňujících naši osobnost. Mysl člověka se skládá ze dvou částí:
Vědomá mysl: Je to ta část našich myšlenek a pocitů, kterou si uvědomujeme. Tvoří však pouze 10 % naší mysli. Vědomou mysl zcela ovládá naše podvědomí. Je to něco jako výkladní skříň podvědomí.
Podvědomá mysl: Podvědomá mysl v sobě nese nesčetné množství vjemů vytvořených a nebo pozměněných událostmi v tomto a minulých životech. Například člověk může mít pomstychtivou povahu kvůli hluboce zakořeněným myšlenkám na pomstu, které byly zase vytvořeny a posíleny významnými minulými událostmi v tomto životě nebo v některém z minulých životů.
Většině z nás je neznámé, že jsme všichni prožili na Zemi mnoho životů. Stále se znovu a znovu rodíme (reinkarnujeme), abychom si vyřídili své účty a skládali účty. Podle toho, jak jsme žili ve svých minulých životech a jak jsme v každém z nich využili své vůle, se utvářela naše osobnost. Osobnostní rysy uložené jako vjemy v našem podvědomí se neustále utvářejí/posilují na základě našich činů a myšlenek v daném životě. Pokud bychom se podívali na minulé životy průměrného člověka a jejich vliv na jeho osobnostní vady, byl by poměr vlivu následující.
Minulé životy jako podíl na osobnostních vadách Váha v procentech
Minulých 1000 životů 30 %
Minulých 7 životů 61 %
Současný život 9%
Celkem 100%
Vezměme si příklad defektu hněvu v současném životě člověka. Jako samotné batole může projevovat hněv v podobě záchvatů vzteku. Je důležité si uvědomit, že osobnostní vada hněvu nezačala náhle v samotném tomto životě. Ve skutečnosti se jedná o dojem, který se v průběhu životů posiloval a utvářel.
30 % povahy hněvu by bylo způsobeno tím, jak si člověk tuto poruchu osobnosti vypěstoval tím, že v průběhu posledních 1000 životů reagoval v hněvu na různé situace. Tím, že by aktivně nepracoval na snižování hněvu, by mu bylo umožněno, aby se v průběhu životů nekontrolovaně zvyšoval.
Posledních 7 životů by přispělo k dalším 61 % toho, jak se osobnostní rys hněvu dále upevnil v podvědomí.
Proto by v době narození v současném životě byla osobnostní vada hněvu v této osobě již hluboce zakořeněná. V průběhu současného života by se člověk setkával s řadou situací, které by v něm mohly vyvolat hněvivou reakci, a tím by se povaha osobnostní vady formovala a posilovala. Všechny takové reakce hněvu by však pouze z 9 % odpovídaly tomu, jak se u daného člověka vyvinula osobnostní vada hněvu. V průměru 91 % povahy osobnostní vady každého člověka by bylo způsobeno minulými životy.
Myšlenky způsobené dojmy v podvědomí neustále bombardují vědomou mysl buď v reakci na nějaký vnější podnět, nebo i bez něj. Čím silnější jsou negativní dojmy, jako je hněv, nenávist a žárlivost, tím více je vědomá mysl bombardována negativními myšlenkami, což člověka zanechává v neustálém stavu negativity a neštěstí.
Podvědomá mysl také obsahuje všechny dojmy potřebné k dokončení našeho osudu v současném životě. Tyto dojmy jsou vázány na centrum účtu Dávej a ber, které má v sobě záznam všech osudových událostí v životě člověka (díky minulým životům). Na základě účtu “dej a vezmi” neboli osudu určuje centrum účtu “dej a vezmi” v mysli, jak člověk reaguje nebo reaguje na životní události a situace. Osud je ta část života, kterou člověk nemůže ovlivnit. Osud řídí štěstí nebo neštěstí, které musíme podstoupit kvůli zásluhám a záporům (hříchům) nashromážděným v tomto životě nebo v minulých životech. Duchovním výzkumem jsme zjistili, že v průměru 65 % našich životů je určeno v současném období. Osud, s nímž se narodíme, má tedy zásadní vliv na to, zda prožíváme štěstí, nebo bolest. Jedním z hlavních zdrojů duševní bolesti v našem životě (která umožňuje, aby se náš negativní osud projevil) jsou naše osobnostní vady.
I když s danou osobou nemáme účty typu “dej a ber”, mohou osobnostní vady vyvolat nesprávné jednání, které druhým přináší bolest, a vytváří tak novou negativní karmu nebo negativní účty typu “dej a ber”. Pokud druhým dáváme neštěstí, pak podle zákona karmy musíme i my podstoupit stejnou míru neštěstí buď v současném životním období, nebo v budoucím životě.
3. Negativní energie využívají osobnostních nedostatků, které nám zůstaly z minulých životů.
Negativní energie z duchovní dimenze velmi často využívají naše osobnostní vady ve svůj prospěch. To platí zejména pro lidi, kteří jsou posedlí negativními energiemi. Předpokládejme, že hněv člověka je v určité situaci obvykle 5 jednotek, negativní energie ho mohou zvýšit na 9 nebo 10 jednotek, čímž se jeho reakce stane nepřiměřenou situaci a věci se stanou mnohem horšími, než by měly být. Například při prudké hádce mezi manželem a manželkou mohou negativní energie využít osobnostních nedostatků obou a přimět je, aby ze vzteku říkali zbytečné věci, které způsobí trvalé poškození jejich vztahu. Osobnostní vady jsou zranitelná místa mysli (která mohou být vypěstována během mnoha minulých životů), jimiž nás mohou negativní energie ovlivňovat a posilovat svou moc nad námi.
Klíčovým bodem, který je zde třeba pochopit, je to, že především díky našim osobnostním defektům, jako je hněv a očekávání, zažíváme plnou míru bolesti, kterou jsme předurčeni projít. Důvodem jsou poklesky nebo hříchy, které jsme utrpěli buď v minulých životech, nebo v současném životě. Kvůli svým osobnostním vadám si také můžeme vytvořit nové záporné bilance.
zdroj:https://www.spiritualresearchfoundation.org/
