“Jaké je mé poslání?”
Přináším odpověď Duše na jednu z nejoblíbenějších otázek mnoha probouzejících se lidí.
Současnost před nás klade mnohé výzvy. Už jsme si zvykli, že jsme trochu “jiní”, trochu “ezo”, že zkrátka tíhneme k prohlubujícímu se vědomí.
Nicméně zdá se, že máme před sebou zcela novou úroveň.
Už se po nás nežádá, abychom se neustále očišťovali, odhazovali podvědomé bloky a vyrovnávali se s vlastním stínem.
Nemusíme donekonečna hledat nové portály, nové techniky, nový blok k očištění.
Už to všechno známe. Máme za sebou mnoho životů. Zabíjeli jsme a sami jsme byli zabíjeni. Věznili jsme jiné a sami byli vězněni. Podstoupili jsme mnoho “duchovně očistných” procesů i návratů do nevědomí. Je zcela zbytečné věřit, že i v tomto životě musíme pracovat na své karmě, splácet dluhy nebo se někam vypracovat, abychom si zasloužili být světlem, kterým jsme nikdy být nepřestali.
Naší novou výzvou je přijmout, že už máme hotovo. Naše Duše je úplná, dokonalá, existující mimo lineární čas.
Rozhodla se zcela dobrovolně do jaké osoby se vtělí, a učinila tak z čisté lásky.
Ano, zapomněli jsme, kým jsme. Souhlasili jsme, že si tuhle báječnou Zemi užijeme se vším všudy – tedy nejen, že si nasadíme 3D brýle, ale že si nasadíme i tělo se všemi jeho pocity, strachy a domněnkami. Nasadili jsme si dědictví rodových linií, podvědomé limity i naděje a sny. Oblékli jsme se do člověka a vyrazili na výlet.
A teď je čas si vzpomenout, že jsi na výletě, a Tvé světlo nikam nezmizelo.
Nová výzva pro všechny probouzející se Duše je vybrat si pro sebe co nejlaskavější svět. Důvěž
Co když Tvá příští volba dopadne nad očekávání dobře?
Co když nemusíš být vůbec nikým jiným, aby jsi byl dost dobrý?
Co když nezbývá už žádná práce, žádné očišťování, žádná meditace, k tomu, aby ses “tam” dostal/a?
Co když samotná otázka “Kde jsi, Bože? Jak se s Tebou spojím?” vychází z iluzorního pocitu, že jsme od Boha odděleni – a stačí od sebe tuto otázku odhodit?
Pro mnoho z nás je těžké tuto pravdu uchopit a integrovat. Jsme tak moc naučení neustále hledat a pracovat na sobě, že přijetí vlastní celistvosti zní skoro jako arogance.
Ale to, že uznáš svoji celistvost, Tvůj vývoj nezastaví. Naopak. Ocitneš se okamžitě v kontaktu se Světlem, kterým jsi.
Takže, jak poznat Dary, které přinášíš na tento svět?
Každý z nás přináší zcela unikátní Dary, kterými obohacuje tuto realitu.
Tvé Dary rostou a sílí společně s tím, kolik radosti si dovolíš s nimi mít.
Dary se na první pohled nemusí vůbec projevovat jako “duchovní”, tak, jak by je popsala místní mysl 🙂
Spočívají totiž v tom, jakým způsobem interreaguješ s touto realitou. Jakým způsobem uchopuješ realitu, jak ji prožíváš a jak na ni reaguješ.
Můžou být v naprostém souladu s tím, co již děláš.
Někdo přichází s Darem Pravdy. Tedy přináší pravdivost do všech situací a vztahů, ve kterých se ocitne.
Což může někdy vypadat i tak, že se pak ony vztahy rozpadnou, dojde ke konfliktu, k bouřce, k pročištění vzduchu.
Někdo může přinášet Dar tvoření a udržování harmonických principů. Rád se zabývá detaily, rád pracuje přímo s planetou, a nerad potkává lidi.
Něčí Dar může být setrvávat v přítomnosti a Tichu. Člověk, jehož Duše tento dar má, by nad tím mávl rukou (“joo, já rád celý dny jen tak něco kutím, a je mi fajn, ale komu tím pomůžu?”), ale je to právě klidná přítomnost a tichá mysl, které jsou živnou půdou pro milost a zázraky!
Pokud si chceš víc uvědomit své Dary, začni si všímat, ve kterých situacích se cítíš v klidu, v plynutí, jako by nad tím nebylo potřeba vůbec přemýšlet.
Nemusíš cítit extatickou radost, stačí, když si budeš uvědomovat, že v určitých okolnostech se cítíš větší, mocnější, jakoby jsi expandoval/a do všech stran.
Tvoje Poslání je Tvůj stav Bytí. Stav Bytí je pro každého individuální. Takže, nezáleží co konkrétně děláš, ale jak moc JSI! 🙂
